ALVIN Návštěvy mám docela rád. Moc jich ke mně nechodí, tak si jich vážím. Ale přepadovky mi vadí. Obzvlášť, když tím nečekaným návštěvníkem byl můj kolega Alfréd Krkos, řečený Krkoun. „Nazdárek!“ Usmíval...
OSAMĚLÝ Sesedl z koně. Dál byla cesta možná jen mezi velikými balvany, kam by se zvíře nedostalo. Povolil řemen, který k sedlu poutal veliký štít potažený čerstvou kůži. Urovnal si drátěnou...
STŘED SVĚTA 2/2 „To jsou výsadkáři.“ Přidal se k Reedovi Brown. Bylo to přece jen trochu daleko, a navíc v přítmí domu, takže jsem nemohl rozpoznat moc detailů, ale stejně jsem měl...
STŘED SVĚTA 1/2 Malá zasedačka dělala, co mohla, aby vzbudila dojem, že není jen upraveným nemocničním pokojem. Ale ani koberec a vkusné vybavení nedokázaly vypudit všudypřítomný pach desinfekce. Žaluzie v oknech...
SOUMRAK EQUESTRIE „Hrad volá rytíře jedna, kontrola spojení.“ „Rytíř jedna slyší.“ „Do cíle deset minut.“ Ukončil jsem kontakt a upravil si taktickou vestu, abych se mohl pohodlněji rozvalit v křesle. „Chlapi, za deset jsme tam,“...
SLUŽBA VLASTI – kapitola 50 Mezi nemocničními laboratořemi byla malá místnost s pelechem. Právě tady skončili vzájemně smotaní jako dva hadi. Dalibor byl příjemně unavený, ale spát se mu nechtělo. Po...
SLUŽBA VLASTI – kapitola 49 Cesta tu noc nebyla úplně snadná, protože se zvedl vítr od moře. Dalibor se skrze něj musel docela namáhavě probíjet. Vedlo to k tomu, že se...
SLUŽBA VLASTI – kapitola 48 Ač se Dalibor necítil až tak opilý, kocovina byla strašlivá. Probudil se ještě před rozbřeskem s mozkem snad dvakrát větším než lebkou a něčím živým v...
SLUŽBA VLASTI – kapitola 47 Křečovitě zatínal zuby a počítal vteřiny. Místo charakteristického hvízdání kulek a hřmění výbuchů se však ozval jen chechot. Pootevřel jedno oko a vzhlédl. Ústí chodby bylo dost...
SLUŽBA VLASTI – kapitola 46 Dalibor se nenápadně rozhlédl, jestli někde neuvidí někoho známého, kdo by ho bezbolestně zbavil tohoto týpka. Ale nikdo v dohledu nebyl. „Jsem tu krátce, tak si to...
SLUŽBA VLASTI – kapitola 45 Když se Dalibor probudil, byla už venku prakticky noc. Ležel v pelechu a jeho dračice se k němu tiskla tak silně, že se mohl sotva pohnout. "Už...
SLUŽBA VLASTI – kapitola 44 Nedalo se čekat, že by zde bylo něco jinak, než kdekoliv jinde. Zeměpisná poloha prostě vylučovala jiný biotop, než vyprahlou kamenitou poušť, ale přesto se Dalibor...