Vítejte ve dračím světě

Mávnutí křídel, tam kdesi v dáli,
jen peříčka se rozletí,
ve víru výkřiku, v blízkosti skály,
proč chtěla zlomit prokletí...
Jen tlučou o kámen, v bouři,
kdopak je zachrání,
zoufalá bolestí, ukrytá v kouři,
...

Chtěla jsem vzít do dlaní hvězdu,
co na obloze zazářila.
Mihla se oblohou v tak jasném gestu,
však kamsi do tmy mi zmizela.
Jen prázdné dlaně zůstaly,
smutek v srdci, v duši tíž,
slzy po tvářích...

zakřupou větvičky,
zašumí listí,
to pár tlapek drobunkých
cestu si čistí.
Drápky zatím maličké
zelené šupiny,
dráčátko divoké,
...

Štěstí...
Mámivý záblesk ve světě,
jen mihne se,
jak křídla orla ve větru.
Štěstí,
chvilka poezie života,
ukrytá ve stínu,
...

Skupinka dobrodruhů vešla do hloubi stinného lesa. Šli bezstarostně, netušili kam vlastně vcházejí, netušili jaké tajemství se zde skrývá.
Pomalu pochodovali lesem dál a dál do jeho hloubi, bavíce...

Zasvitlo slunce na bláně křídla,
snad jen zvěř lesní tmavý stín zhlídla.
Bez hlesu letí obrovský tvor,
tmavý drak půlnoční, krajinou hor.
Svůj domov hledá, tam kde byl mlád,
v dobách kdy dráčkem byl a...

Kde to jsi?
Stojíš vprostřed lesa,
a netušíš kde to je.
Stojíš v kraji stromů
a vše ti je neznámé.
Tak vykročíš,
...

Pláčeš..
Samota na tebe dolehla.
I ptáci utichli svůj zpěv,
nikde stopa člověka.
Však co to?
Zákmit stínu bílého
...

Záblesk slunce
zalesk se tiše.
Slyšet není.
Však... odkud se vzal?
Němý odraz sluneční
na šupině dračí.
Září barvou jiskřivou.
...

Jak život někdy odlétne.
Tam kam oko nedohlédne.
Kde nesvítí užslunce zář,
kde nevítá tě milá tvář.
Po stezkách zapomnění
po stezkách snění,
daleko od rozednění,
...

Dráček nebem letí,
je vládce oblohy.
Drakobijců jako smetí,
dočkají se úhony.
Meč ostrý,
zableskl se draku svtříc,
černou prackou odražen,
...

Nádherný ostrov,
až krásou se tají dech.
Ve vlnách pevně stojí.
Však nad ním,
snáší se smutku stín.
To lidé,
hnaní sobectvím,
...