Vítejte ve dračím světě

Povím vám pohádku:
Byla jednou jedna červená planeta,
na planetu spadlo semíbko,
semínko zapadlo do půdy,
na semínko spadla voda.
Ze semínka vyrostla kytička producent,
vyprodukovala kyslík a hezky vyrostla.
...

Voda, země, oheň, vzduch,
skály, poušt i lesní ruch.
...spousta míst obývají...
Rudí, černí, modří, hnědí,
zelení, zlatí, bílí, šedí.
...barev víc než duha mají...

...

Schovala jsem se za kámen a klepala se strachy, neodvážila jsem se ani pípnout. Náhle se ozvaly zvuky, pro mě zcela nové. Jeden byl hluboký, druhy jemnější. Opatrně jsem vykoukla....

Začalo svítat, po jeskyni se roztancovala třpytivá světýlka, jak světlo dopadlo na matčiny šupiny. Probudily jsme se téměř současně. Zatímco matka ještě ospale zvedala hlavu, já už byla dobrých pět...

Svítalo, pomalu, ale jistě se nad obzorem objevoval zlatý kotouč slunce. Noční tvorové už dávno spali, a denní se již chystali vstát. Slunce stoupalo výš a výš, jeho záře se...

Zářivé slunce již pomalu klesalo k západu, jeho rudozlatá záře osvětlovala svět pod ním, obrovský oceán a v jeho samém středu velký ostrov. Rozlehlé lesy, spousty jezer, řek, luk, údolí...

Byla noc, temně tmavomodrá noc, prozářená měsícem a hvězdami, všude se ozývalo cvrlikání cvrčků, šelest keřů, ve kterých se proplétali noční tvorové a tichý šustot, když se svěží noční vítr...

V temnu je jí nejlépe,
černá,temná strach z ní jde.
Hledíš na ni s hrůzou v očích,
chceš s ní bojovat a jsi jí jen pro smích.
Může tě rozdrtit...

Alea smutně letěla nad zemí. Nebyla to pro ni veselá podívaná. Všude jen cihlové budovy, nikde ani kousek zeleně. Najednou jí do nosu udeřil pach, tak známý a tak příjemný!...

Alea již prolétla kolem Jupitera a brzy uviděla v dálce Zemi. Zavřela oči a na místě zmizela, stala se neviditelnou. Brzy byla nějakých 300 000 kilometrů nad povrchem Země. Dostavil...

Malá dračinka dostala jméno Alea. Byla už jako maličká velmi chytrá, učenlivá, šikovná a rostla velmi rychle. Na Dračí planetě byl jeden rok deset zemských let. Když bylo Alee 10...

Klávesnice jen spokojeně klapala a každou vteřinu přibyla nejméně čtyři slova. Ano, já psát uměla. Zrovna jsem se plně vžívala do situace jednoho z hlavních hrdinů: Náhle ucítil prudkou bolest...