Liren: Pro Dark

V temnu je jí nejlépe,
černá,temná strach z ní jde.
Hledíš na ni s hrůzou v očích,
chceš s ní bojovat a jsi jí jen pro smích.
Může tě rozdrtit než by ses stačil rozkoukat,
ale zarazíš se,její oheň nelze rozfoukat.
Jistou a rychlou smrt už čekáš,
veliké bolesti se lekáš.

Oči zavíraš a na kolena padáš,
úder ale nepřijde co se děje,hádáš.
Vzhlédneš, do jejích očí hledíš,
jsou klidné jen ne tebe hledí,
snažíš se najít jednu z lestí,
které umíš.

Pak zaútočíš a po obličeji jejím mečem sekneš,
ona se vzepne,zařve tak majestátně a mocně,
že se víc než lekneš.
A náhle si uvědomíš ty přehloupý človíčku,
že tě nechtěla zabít,ale dát ti šanci hlupáčku.
Ale už tě do tlamy chytá a ty lituješ, pozdě.
Na zemi tvé mrtvé tělo leží,časem tě někdo najde,
s tvým rozervaným tělem do vesnice zajde,
a ty za svou pošetilost skončíš v hrobě .

Ona odletí,mocně křídly máchá,
žádná únava ji nezmáhá.
Letí zpět do světa,kterému velí,
než si jí někdo stačí všimnout,všechny světy přeletí.
Tam jí vítá velký křik,
každý mává na pozdrav.
je to strašný rik,
a na louku se schází dav.

Ona přistává,mohutná křídla skládá,
a pak zařve,dav se uklidní a očima hledá.
Před ní přijde mladý drak,
nervózně se dívá a vyčkává.
Ona mocně zařve,od jejího řvu se pohne mrak,
drak se rozzáří byl do světa přijat,dav ho vítá.
Usměje se na něj,on se jen ukloní,
štěstím slzu uroní.
Když se dav rozejde,před ní poklekne,
tiše a vděčně jí řekne:
"Díky Dark."