Mávnutí křídel, tam kdesi v dáli, jen peříčka se rozletí, ve víru výkřiku, v blízkosti skály, proč chtěla zlomit prokletí... Jen tlučou o kámen, v bouři, kdopak je zachrání, zoufalá bolestí, ukrytá v kouři, ...
Chtěla jsem vzít do dlaní hvězdu, co na obloze zazářila. Mihla se oblohou v tak jasném gestu, však kamsi do tmy mi zmizela. Jen prázdné dlaně zůstaly, smutek v srdci, v duši tíž, slzy po tvářích...
zakřupou větvičky, zašumí listí, to pár tlapek drobunkých cestu si čistí. Drápky zatím maličké zelené šupiny, dráčátko divoké, ...