Vítejte ve dračím světě

Mávnutí křídel, tam kdesi v dáli,
jen peříčka se rozletí,
ve víru výkřiku, v blízkosti skály,
proč chtěla zlomit prokletí...

Jen tlučou o kámen, v bouři,
kdopak je zachrání,
zoufalá bolestí, ukrytá v kouři,
když znají jen trápení...

Den za dnem se uniknout snaží,
jen dostat se už ven,
ze skály prokleté, z dohledu stráží,
neznat svobodu jen jako sen.

Divoký blesk sjede skalnatou strží,
další výkřik protne den,
točí se kolotoč kamenných věží,
než spadnou spoutaná na tvrdou zem.