Vítejte ve dračím světě

Vysoký šeřík na poli stojí,
kvete a kvete i krásně voní.
Tam kde roste husté chvojí,
tam kde se vysoká jabloň k zemi kloní.
Přičichni k šeříku ať je ti veselo,
nemysli na to, že...

Schyn: Mrtvé dítě
8

Mlha stromy tiše halí,
usínají.
Každý není trvalý jak oni,
jiní umírají.
Chůze sychravým povětřím
budí přemítání.
O minulých nadějích teď bdím
...

Nerianna: Bezejmenná...
16

Alea již prolétla kolem Jupitera a brzy uviděla v dálce Zemi. Zavřela oči a na místě zmizela, stala se neviditelnou. Brzy byla nějakých 300 000 kilometrů nad povrchem Země. Dostavil...

Liren: Pocit neurčitosti 4.díl (prosím komentíky)
3

Klovala mrtvola vráně očičko,
bylo jí z toho špatně maličko,
nechala se tedy sníst živočišným uhlím,
ohavným nechutným a hlavně podlým.

Letěla masařka, lekla se velice,
když na ní ze shůry přistála silnice,
...

Nerianna: Tyrlandhas a Já: Horory aneb Výplod chorých duchů
3

Talow
Jmenuji se Talow. Žiji v takové malé zemičce jménem Hargon a mám to tam moc rád. Není to moc dlouho co jsem se vylíhl. Jsem tmavě modrý a mám dlouhá...

Schyn: Dračí příběh- o drakovy Talow
25

Malá dračinka dostala jméno Alea. Byla už jako maličká velmi chytrá, učenlivá, šikovná a rostla velmi rychle. Na Dračí planetě byl jeden rok deset zemských let. Když bylo Alee 10...

Liren: Pocit neurčitosti 3.díl (prosím komentíky)
13

Kdes leží zvláštní krajina,
jen já kouty její znám,
stejná a přesto proměnlivá,
jen ticho se tu nese ke hvězdám.
Rosprostřena leží tu pláň široká,
vítr stříbrnou travou běží,
ozvěna myšlenek nebem se rozléhá,
...

Nerianna: Krajina
4

Klávesnice jen spokojeně klapala a každou vteřinu přibyla nejméně čtyři slova. Ano, já psát uměla. Zrovna jsem se plně vžívala do situace jednoho z hlavních hrdinů: Náhle ucítil prudkou bolest...

Liren: Pocit neurčitosti 2.díl (prosím komentíky)
15

Byla nuda, jako každý den. Naštěstí nám odpadla hodina, takže jsem domů jela dřív. Seděla jsem ve vlaku a pozorovala krajinu. Po chvíli se objevila ta dobře známá domovská krajina....

Liren: Pocit neurčitosti 1.díl (prosím komentíky)
19

Žabka zelená a malá sedí,
na modravé nebe hledí,
vidí bílou nejedlou vatu létací,
tak jako ona je zelená žabka skákací.
Chtěla začít jak ta vata létat,
začala tedy v hlavě plány splétat:
Přišije si křídla...

Orlovkyne: Zelená Žabka ^.^
119

tiše sedí
venku prší
z okna hledí
do zátiší
v dáli vidí
člověk jiný
růži ničí
...

Saila: Růže
13

Slunce vysoko na nebi je,
je krásné poledne,
já v pokoji tak sama jsem,
smutný je můj den.
V záchvatu silného pláče,
píšu báseň smutnou
obyčejnou, prostou tužkou
...

Schyn: Smutek...(rychlovka)
5