Zas zapadlo slunce za obzor, a ty v ruce třímáš růži. Díváš se za ním a dáváš si pozor, aby ti netekly slzy. Růži šípkovou v ruce máš, smutkem skoro nedýcháš. Trny růže má, to přeci...
Zosnoval snivá ramena, prameny prajíce zmatená, náladu dveřnivou měl, tak sednul si a šel. Tekutým dřevem kámen si řval, bdíce tak hlučně v běhu pak spal, že jenom modrou vítr znal, ...
procházím životem křídlama máchám kdo z vás mě zastaví má někdo odvahu? motám se; tam a sem kam půjdu - váhám myšlenky rozkrájí hodí je za hlavu ...
Zlatavý list se snášel k zemi ve velkých obloucích. Podzimní oblohu vířila nesčetná hnědá křídla vlaštovek, které se vydaly na útěk před zimou a chladný větřík mi odhazoval zrzavé vlasy...
zakřupou větvičky, zašumí listí, to pár tlapek drobunkých cestu si čistí. Drápky zatím maličké zelené šupiny, dráčátko divoké, ...