Vítejte ve dračím světě

Kráčíme světem plným iluzí
Děkuji, nechci- mám svoje vlastní.
Tak naber plnou a jen tiše žasni,
jak stane se lidstvo rájem pro můzy.

Myriády světýlek duhových,
a krásných vizí do nás tu buší,
málokdo ví a málokdo tuší,
že málo jest nepravd a klamů laskavých.

Spíše, pěkně stranou, čepel se chystá,
povrchem lží je dobře ukrytá,
tiše si hledá slabá místa...
Ani nenaděješ-a je v tobě zarytá.

Kolem čpí zloba, lež a klam.
Jak můžou se stále ptát,
proč ke snům svým ráda utíkám?
Prý realitě unikám-je však o co stát?

Sama je pravda, syrová a tvrdá,
je nás málo co neztratí k žití chuť,
když zvědí náhle stránku její krutou.
Když vbije své hřeby v jejich hruď.

Jak ale vypadá, ta víla v bílé zbroji?
Jak vypadá valkýra, jíž se všichni bojí?
Když lež se tak ráda za ni převléká,
a omámí mnohokrát každého člověka,
vždyť na bělost se špína moc dobře chytá.

Přijdi už pravdo nelítostná, čistá,
nenech klam zabrat v duších všechna místa,
i když ti často vyčítají,
že páráš svými hroty jejich hruď.
Pro tebe se pravdo umíralo,
jenom pro tebe- ty však živa buď.