tiše seděla, do země smutně hledíc, holka bláhová, na nebi vyšel měsíc. kdysi milovala, měla jeho ráda, pak jen prohlínala, do zapomění padá poslední vzpomínka na pomíjivou lásku sáhla do kapsy, přes oči uvázala pásku, neprůhlednou,...
S městem v zádech kráčí tam nebyla nikdy doma zářivá slza z jí z oka skanula, není nikdo kdo by ruku stiskl,utřel víčka, jen pustina zelená svou náruč otvírá. * Již teď zapoměli všichni známí i...
Ten den probíhal jako mnoho jiných.Přetrpěla jsem vyučování a po posledním zazvonění jsem si oblékla u školních skříněk bundu,obula boty a vyrazila ven. Zatím normální den. Procházím zrovna cestičkou přes...
Před dávnými časy, kdy byl svět ještě docela mladý, žila první dračice.Byla to pramatka Elefteia,matka všech draků. Jejím domovem byl rozlehlý oceán plný ryb a jiných vodních tvorů, ale jiného draka...
Bílá jako mléko a černá jako noc, tyto dvě barvy mají nad tebou moc, dvě barvy - dva laky, kterými nehty si nabarvíš, tiše čekáš, až zaschnou, a do tmy pak vyrážíš. Dvě barvy...
Chtěl bych cítit Tvé rty na svých, chtěl bych Tě líbat, chtěl bych cítit teplo rukou Tvých, chtěl bych se jich dotýkat. ◊◊◊ Proč však nemohu, ...
Nejradši bych vzala zpět všechno, co jsem udělala; kolem mě je velký svět a já v něm tak malá. Nikdy jsem ublížit nechtěla, chci vzít zpět všechny rány, co kdy komu jsem rozdala, ...
Kdo je tam?! křičím tmou v temnotě jsem zahlédla skvrnu nejasnou. Šerá tmavší tma ji stvořila dva zářivé body ta skvrna nesla. Kdo je tam? zaznívá tmou... A dvě hvězdy ne a nehasnou. A pod těmi...
Byla ošklivá noc. Hromy svým rachotem ohlušovaly obyvatele malého domku na kraji docela veliké vesnice jménem Eltamira. Blesky nenechaly oblohu ani na okamžik tmavou. Saviria, sedmnáctiletá dívka, vyhlédla oknem do noci...
Tam na jezeře tančí dvě těla bezhlavá, ač neměla nikdy začít, měla být dávno pohřbená. - Tancují mokrými vlnami, dva andělé bez svatozáře, a mezi nimi s notami ...
Bylo hrozná sněžná bouře… Vítr foukal čím dál tím víc ,vytí vlků bylo slyšet široko daleko a závěje přibývaly. V jemném sněhu se objevovali směrem od východu stopy od saní a tažných...
Vichr syčel, svištěl senem, šuměl, stébly ševelil. Se sinavým jasným světlem záblesk nebe rozpůlil. Rozžhavený bílý plamen , s třeskem spadl z výšin na zem, kde v popel strom proměnil. Jedna oběť však stačila, ...