Pod tkání z uplynulých nocí ve stínu duše co nedá klidně spát, dlí démon s prapodivnou mocí může ti všechnu sílu odebrat. ...
,,K té jediné telefonní budce... rychle...“ odpověděla Sakii vystrašeně a pak zavěsila. Vyběhla jsem z domu, zatímco jsem si narychlo oblékala černou bundu. Večer se vždycky ochladí. Zahnula jsem vpravo... rovně... vlevo......
Ležela jsem doma na posteli a hrála si s mou černou myškou, když jsem znovu uslyšela telefon. Pomalu jsem vstala, a zatímco jsem pobízela potkana, aby mi vylezl na rameno,...
Zrovna, když jsem si z poloviny přítomna duchem pročítala téměř rozpadlou učebnici, zazvonil telefon. Můj drahý rodič ležel ve své ložnici s obkladem na hlavě a hlasitě chrápal, takže jsem...
Mám někoho, či nemám? Ochranné křídlo hledám. Ví to někdo, či neví, co se mi ve snech jeví? Nikdo neví, co se stalo. Může se to zdát být málo. Sny, co se mi vždycky zdají, ...
Naše vesnice je jako každá jiná. Obyčejná, normální. Žádné panelové domy, ale rodinné domy. Žádný továrny, kina, divadla, muzea, obchodní centra, žádná velká stavení, jen pošta, úřad a naše malá...