Nerianna: Něk-te-ří

Z lesa se vznesa skočil daněk,
chyt mu ocas plápolem,
přestože mířil nad úplněk,
vzal mi roha přes pole.

Hvězdy na sýr myslete!
ta žlutá bělost je tak cudná,
ať chcete či nechcete,
hladina ji chytne u dna.

Pýříce se hladce chmýří,
mezi kýčem zlatých ozdob,
prachem drze na mě hýří
sletělo z polic z dávných dob.

(řádek zdánlivě prázdný avšak plný mezer)

V cukuletu směrem k světu
lomíce rybce žlutým okem,
padá kost na cigaretu,
popel kouká na zem oknem.

V kaší krupičné a naší
na talíři z rybích bot,
bez úvodu noc se snáší
na hlavu ji navlík Skot.

(řádek zdánlivě prázdný avšak plný mezer)

Vida růžového mrože,
který pracně hledá fén,
řve ryba na své vlasy "cože?!"
pak vydala už jen sten.

(řádek zdánlivě prázdný avšak plný mezer)

Nad planetou městy svými,
ufoun letí s talířem,
jančí s mloky rezavými,
tak jim to oko prosím vem.

(řádek zdánlivě prázdný avšak plný mezer)

Prý sen je není výhra,
nezdá se mi že je to to tak,
na krku mýt okatého uhra...
A píše se mág či mák?

Říkala tužka gumě "srabe"
guma se však směje jen,
z papíru se grafit nevyhrabe,
být diamant byl jeho sen.