Vítejte ve dračím světě

Když měsíc ozáří kraj,
příběhy dávné ožijí.
Znovu procitá ze snu ráj,
jenž skrytý byl mnoho dní.

Z hlubin paměti,
ze zapomění,
draci vylétnou k nebi,
do míst kde svoboda není.

Na křídlech zářivých
s větrem se ženou
jen pár chvil milých
z dáli nám nesou.

Kéž mohli by zůstat.
V tom kraji nás dvounohých.
Kéž mohli by zůstat
a dál roznášet smích.

Však měsíc mizí,
kraj procitá,
draci zas odchází,
jejich zpěv utichá.