Vítejte ve dračím světě

Slunce za obzor zapadající
hoří jak láska a tisíce svící.
Šumění lesů údolím zní
a louky se nemohou dočkati žní.
Řeky jak vlasy hor rozpuštěné.
Mraky do modře lehounce zapuštěné.
Tichounké šeptání motýlích křídel,
...

Přeci jenom to nebyl konec, i kdybych si to sebevíc přála. Stejně mě něco nutilo vrátit se zpět do mizerného života, ale to jsem nevěděla, že mi teprve začalo tlouct...

Ležím ve stanu, poslouchám kapky deště, které padají na špinavou plachtu; pozoruji, jak se děti ukrývají před bouřkou. Kapání zrychluje a mě to ukolébává k lehkému spánku. Náhle mi hlavou...