Vítejte ve dračím světě
Liren: Bezmoc
poezie, 04.06.2010
Síla uniká,
hrad se boří,
ruka slabá,
zeď už hoří.
Tělo bolest pohltí,
se slabostí zápolí.
Plot vysoký, však hle: díra,
prolézt snadné je,
Hyena jen zírá,
její kořist dosud silná je.
Propast hluboká,
provaz přes ni vede,
hrůza myslí proniká,
zda-li to svede.
Ruka zraněná provaz chytá,
roztřese, avšak, bez boje se nevzdá.
V půli cesty, která nekonečná zdá se
ruka, zoufale drží se.
Dole řeka hučí, vlny rozbíjejí se o skálu, divoká voda zde má ona jedná vládu.
Ruka zesláblá, pouští se,
zoufalý výkřik vzduch prořízne.
Voda tělo obklopí, vzápětí jej pohltí,
Hyena se dívá, otočí se,
odchází...
Starší básnička, psána minulý rok někdy na podzim.
Vznikla poté, co jsem se hrozně bála přejít překážky na vysokých lanech. Dopadlo to se mnou dobře. ;-) Ale fakt šílenej strach, vůbec nevím proč, výšek se nebojím, možná mi ty překážky připadaly vratké...
Každopádně toto výsledek mé nálady.
Místo Hyeny byl původně nepřítel, ale ta hyena mi tam z nějakého důvodu sedla víc a s velým "H" je také schválně.
Vznikla poté, co jsem se hrozně bála přejít překážky na vysokých lanech. Dopadlo to se mnou dobře. ;-) Ale fakt šílenej strach, vůbec nevím proč, výšek se nebojím, možná mi ty překážky připadaly vratké...
Každopádně toto výsledek mé nálady.
Místo Hyeny byl původně nepřítel, ale ta hyena mi tam z nějakého důvodu sedla víc a s velým "H" je také schválně.