Idril: Draci a živly

Vlní se svět,
dýchá životem.
Chráněn je čtveřící
nádherných tvorů.

Jsou to draci,
vznešení vládci živlů.

Každý je jiný.
Tak odlišní jsou,
přesto,
jeden s druhým může žít.

Jsou jako živly,
jako ti jimž vládnou.

A živly vládnou zase jim.
síla nezměrná,
sama podstata světa,
právě ta se v nich skrývá.

Nádherní jak sám svět,
nádherní, kéž směla bych je uvidět.

Zem sama se zachvěla,
když divoký plamen,
sopka vzbuzená,
náhle k nebi vylétl.

Na křídlech ohně
vzlétl rudý drak.

Zářící šupiny,
oči jak rubíny,
pohled plamenný,
ohnivý dech.

Jen lehce vydechne,
oheň vše spálí,
plamenné jazyky tančí..
Tak záhadný to tanec.

On je srdcem světa,
je jeho vášní.

Rozetnul plamen dech větru,
okolí celé rozvířil.
Oheň a vzduch se setkaly,
ne jako nepřátelé.

Bílý drak přidal se ke svému druhu,
přiletěl z nebeských výšin.

Záživý pohled modravý,
těch očí jak safíry.
čisté bílé šupiny,
oslňují zrak.

Jen lehce mává křídly.
Pán vzduchu, pán větru,
Co je pro něj vzálenost,
pro nejlepšího letce.

On je dechem světa,
jeho lehkostí.

Zvdemulo se moře k nebi,
pěna syčivě se vzpíná.
Z hlubin moře,
vodních spoust,

pomalu noří se modrý drak.
I on se přidává k tanci druhů svých.

Čistá barva, jak vody zář,
černé oči tůním podobné,
ostny i břicho světlejší,
třypí se krásou perlorodek.

V jeho náladách sám svět žije,
tajemný,z hlubin oceánu,
kde rodí se tajemství,
kde povstává i déšť.

On je volností světa,
jeho svobodou.

Hluboký tón harfy lesů,
rozvířil teď okolí.
Ba i celý svět,
plamen, vítr, oceán...

To povstala ze země dračice.
Je největší, paní nad zemí.

Zelené šupiny v odstínech lesů,
oči jak nejčistčí smaragd.
Klidná a věčná jako skály,
S jistotou svého živlu rodného.

Trvalá, věčná,
měnící se i stálá,
znající krásu i děs,
radost i bolest.

Ona je životem světa,
i jeho odvahou.

Společně vzlétla čtveřice,
blíž ke slunci jež sílu dá.
blíž k volnosti a svobodě,
blíž k životu i vášni.

Blíž i k tajemstvím,
jež člověk nikdy nepozná...
jež nad jeho jsou síly.

Plamen, vítr, oceán,
skála trvalá.

Tak odlišní od sebe jsou,
tak každý jiný.
Přesto,
jeden bez druhého,
nemohli by být.

Jsou spolu,
spolu vždy budou,
stálí,věční,
i přes změnu občasnou.

Nic je nemůže rozdělit...

Pána ohně,
pána větru,
pána moře,
paní země.