Vítejte ve dračím světě

Tvor ve svém vězení hleděl skerz malé, chladnými mřížemi uzavřený větrací otvor na jen tak tak viditelnou oblohu. Konejšil se pohledem na hvězdy a zvlášť své oblíbené souhvězdí draka, které ho svou jemnou září tišilo. Jemně se idfrkl a nasál vzduch. Vzápětí zavyl tenkou píseň a slabý vítr vanoucí jeho jediným výhledem na oblohu vzal melodii draků, nesl ji vzduchem a vzal zpátky do jeho místnosti. Rozlehla se tam i přes dveře, co tvora dělily od svobody, a vzápětí do dračích tlap vrazila prudká, mučivá bolest elektrického výboje, za hluk, za volání po svobodě. Sedl si na zadní a přitiskl oko k malému otvoru ve snaze ještě jednou zahlédnout dračí souhvězdí. To už ale bylo zakryté hustými mraky a on na chvíli strnul v nejistotě. Nakonec se stáhl do své cely a ulehl na studenou, bílou podlahu. Hlavu položil dopředu-nemohl ji skrýt, protože jeho křídla byla těsně připoutaná k tělu. Těsně u hlavy měl límec a k němu připoutaná posuvná ocelová lana a na čelistech náhubek, který mu bránil je víc rozevřít. Poslouchal cvrčky cvrkající na svobodě a jen doufal, že jednou bude na svobodě i on sám. Byla noc a ticho bylo deprimující i pro uši velkého tvora, ležícíhoa čekajícího na zázrak. Majestátní a vznešený tvor, dračí pán mořských hlubin uvězněný v neznámém objektu. Někde-ale kde? Ze zeželeza sešroubovaná studená místnost a malý otvor pro potravu. Cedulka na obrovských vratech-"nebezpečí-hořlaviny". Co to vůbec znamená?

Další den skrz mříž zasvitlo slunce a pošimralo vězně na čumáku. Nekýchnul, jen úzkostně otevřel oči naplněné strachem z toho, co bude. Slyšel šum vln i křik nenasytných racků, stále poletujících před mříží. Drak věděl, že moře je někde poblíž, ale nic víc. Nakonec zase ulehl ke spánku a tady příběh zatím končí, ale jen proto aby později pokračoval.