Vítejte ve dračím světě

Pořád mi vrtalo hlavou, co měly znamenat ty oči. Nemohl jsem vůbec spát, jelikož jsem byl velice rozklepaný. Chtěl jsem dojít k vypínači a rozsvítit, ale byl jsem moc vyděšený, dokonce mě držela nějaká síla, nemohl jsem se ani hýbat. Sedl jsem si na postel a protáhl se. Rozkoukával jsem se po cele a všiml si, že T'nix se na mě zase dívá. Byl ve své obvyklé poloze, sedí v rohu na posteli, nohy nahoře, opírá se o stěnu a ruce založené na prsou.

„No, trvalo ti to.“ Moc jsem nechápal, co tím chtěl říct, ale neřešil jsem to.

„Kde je PJ?“ zeptal jsem se ospale. PJ tu opravdu nebyl. Jeho postel byla prázdná. Nechal si tu dokonce činky, takže na dlouho nezmizel.

„Šel ven.“ Odpověděl mi T'nix. Začal jsem trochu víc prohlížet okolí a to, co jsem objevil, mě pořádně vyděsilo. Pár kapek krve na zemi. Měl jsem vyděšené oči a T'nix si toho nejspíše všiml. Podíval se na krev, pak na mě, pak na krev. Vyděšeně jsem se na něj podíval a myslím, že on byl také vyděšený. Ale ne přesně z toho, z čeho jsem byl já. Teď měl naopak strach ze mě. Když jsem se podíval zpět na kapky, tak jsem je už nenašel. Kam zmizely? Tají nám něco?

„Tak co, jak si se vyspal?“ zeptal se mě neobvykle mile a klidně.

„Dobře.“ Řekl jsem a zkoumavě jsem se na něj podíval. Do ticha se ozvalo beznadějné vzdychnutí. T'nixe snad něco trápí?

„Něco se děje?“ zeptal jsem se starostlivě a on se na mě znovu podíval. Vycítil jsem z něj, že je smutný, ale zároveň překvapený. Tohle mu už asi nikdo neřekl pár dlouhých let.

„Ehm..“ začal rozpačitě. „nic..nic...“ Celou místností se ozvalo kručení břicha. Nemohl jsem uvěřit, že jsem to byl já. Už bych čekal, že se T'nix začne smát, ale on se zachoval neuvěřitelně mile.

„Tumáš. Tohle přinesli ráno k jídlu.“ Hodil po mě kousek chleba. Nešikovně jsem ho chytil a dravě jsem se do něj pustil. T'nix ode mě odvrátil pohled, jako kdyby ho ten chleba znechutil. Zamyslel jsem se, ale to netrvalo dlouho a věnoval jsem se svému ukrutnému hladu. Konečně jsem dojedl, ale to nebylo ani 5 minut, protože to přeci jen bylo málo. Do tajuplného ticha se vmísil T'nixův hlas.

„Odkud jsi?“ Tato otázka mě doopravdy zarazila, protože jsem si uvědomil, že vlastně nevím. Dlouho jsem přemýšlel, jestli mi to matka.. tedy pokud to byla moje matka..

„Ehm.. no, já vlastně nevím.“ T'nix se nerozmýšlel a vstal. Konečně jsem uviděl jeho postavu. Byl to obyčejně vysoký muž, ale byl velmi vyzáblý. Zamířil si to k oknu a jednou rukou se chytil mříže. Uviděl jsem dokonce i jeho ruku. Nebyl to moc hezký pohled. Ruku měl velmi vybledlou a na ní měl ošklivou jizvu. Nebyla to však jizva po říznutí nebo tak nějak. V tu chvíli mi svitlo, popálenina. T'nix vzdychl. Bylo na něm vidět, že chce pryč.

„Ne, opravdu, co se děje?“ zeptal jsem se znovu, protože už mi to připadalo podezřelý. Dál jsme se ale nedostali, protože přišel PJ. T'nix se na něj podíval a znovu jsem věděl, že je znechucený. Nechápu, jak jsem to na něm mohl poznat, když mu není vidět do tváře. Rychle schoval ruku a šel si znovu sednout na své obvyklé místo. Tentokrát se opřel zády o stěnu, nohy skrčené a chytil se oběma rukama za hlavu, jakoby něčeho litoval. PJ se mu začal smát, protože viděl, jak se vyzáblý. Podíval jsem se na PJe vyčítavě, ale jeho pohled mě zchladil.

Asi po hodině bylo pořád ticho. T'nix nejspíš spal a PJ se věnoval svému koníčku – cvičení. Já se jen koukal po cele a přemýšlel jsem o T'nixovi. Trápily mě samé otázky. Snad se někdy dozvím odpovědi.

Už se chýlilo z večeru a měsíc vyšel na nebe. Měsíční svit dopadal na mě a T'nixe, který začal slabě oddechovat. Vylekaně jsem se na něj podíval. PJ spal, takže jsme se vyhnuli smíchu.

„T'nixi, co se děje?“ zašeptal jsem. T'nix začal i se slabým kašláním.

„N..nic. Jdi spát. Nech mě na pokoji.“ Řekl ztěžka, ale ne zprudka. Zkusil jsem mu věřit a tak jsem si lehl, ale pořád jsem o něj měl strach. Ten strach mě tak vyčerpal, že jsem usnul.

Probudilo mě bouchnutí o zem. Vylekal jsem se, jestli to nebyl T'nix. Tohle ale nemohl být on. Viděl jsem jen něco v měsíčním světle. Byla to krev, kus nějakého zvířete a… HADÍ JAZYK!! ......