Vítejte ve dračím světě
Vlče: No.4 Cesta
poezie, 22.06.2018
Dívám se před sebe,
na mraky,
jak halí naši cestu.
- Tam i zpět.
Jdeme,
co noha nohu mine.
Míjíme rozvalenou zem.
-Kdo za to asi může?
Nastal čas změn,
věk rozvratu a strachu.
- Ty se nebojíš? Já ano. Jen bolest už necítím.
A život pokračuje.
Stejně, jako sama cesta.
Nekonečnou Pustinou
vede naše kroky.
- Co je na konci té cesty? Halí ji také mrak?
Další kousek "PPP projektu".
Tohle je část čtvrtá. Vznikla cestou do "země nikoho", do bývalých Pustin Chaosu, kam několik průzkumných skupin na výzvědy a hledání cesty pro zbytek asylantů vyštval PK Sajmon poté, co padla Temnota. Od bran "bezpečného" Asyla do nikam a zpět. A kolem jen rozvalená zem. Samota a strach. To, co jsme světu sami způsobili svou nerozvážností. A tím nemyslím samotnou válku zuřící kolem, ale uzavření Temnoty! Sami jsme si to způsobili.
Všechno jednou končí. Tohle ještě ne docela...
Ale!
Tohle je část čtvrtá. Vznikla cestou do "země nikoho", do bývalých Pustin Chaosu, kam několik průzkumných skupin na výzvědy a hledání cesty pro zbytek asylantů vyštval PK Sajmon poté, co padla Temnota. Od bran "bezpečného" Asyla do nikam a zpět. A kolem jen rozvalená zem. Samota a strach. To, co jsme světu sami způsobili svou nerozvážností. A tím nemyslím samotnou válku zuřící kolem, ale uzavření Temnoty! Sami jsme si to způsobili.
Všechno jednou končí. Tohle ještě ne docela...
Ale!