Vítejte ve dračím světě

Dobrodinče vrtkavý,
otče bíd i nářků,
tak aspoň na chvíli přece stůj,
ať můžu přečíst příběh svůj.

Všemocný můj tyrane,
strůjce slzavých nocí,
kdo ví zda tě změnit jde,
či náš nás ve své moci?

Parchante všedních dnů,
bratře vší zloby a všech ne-štěstí,
snad každý sám vlastním činem,
tebe vyvěstí?

Náš cíle nadávek,
tisíckrát prokletý
k čertu jdi Osude
zůstaň tam na věky!

Než půjdeš pozdravit
do pekla ty rohatý,
řeknu ti proklatče
jenom jednou-děkuji.

Dík...i za to špatný,
já vím co mě nezabije...
Kdo dejchá ten jest šťastný,
..píšu zuby skřípaje.

Však přecházejí smutky,přešla zlost.
zbyla vzpomínka, co bylo-bylo.
To čemu je třeba čelit
to jest budoucnost.

Jsem zvědavá Osude,
co zas nachystáš,
Myslíš si, parchante,
že nás nachytáš?

Možná mě srazíš,
zlomíš v kolenou,
duše a srdce však,
stejné zůstanou.
Nebudu tu stát,
s hlavou skloněnou.

...klidně se snaž...