Vítejte ve dračím světě

Zpoza kopce vykoukly první teplé paprsky slunce a pohladili krajinu. Kam až oko dohlédlo, rozkládal se jehličnatý les, občas jezero. A právě u jezera se začala objevovat první zvířata. Jako první se zpoza stromu zvedla malá hlava na velmi dlouhém krku. Brachiosaurus zahučel a vydal se pomalými kroky, které otřásaly zemí, k jezeru začít nový den. Zpoza keřů se vzápětí vynořil Stegosaurus, mohutný býložravec s deskami na hřbetě a nebezpečnými až metr dlouhými bodci na konci ocasu. Sklonil hlavu k vodě a napil se chladivé průzračné vody, pak zamířil k malým kapradinám na zemi a začal se pást. Postupně se u jezera objevila spousta dinosaurů, malých, velkých, býložravci a samozřejmě masožravci. Slunce vystoupalo výš, nový den začal.

Jeden masožravec však nepřišel k jezeru uhasit žízeň, ani nepomýšlel na lov. Jen ležel u skály, a střežil malou hromádku písku jako oko v hlavě – matka střežící hnízdo. Tento dinosaurus, pokud se vůbec dal nazývat dinosaurem, se od ostatních velmi lišil. Na první pohled to mohl být typický Allosaurus, to by ovšem nesměl být tak velký, aby mohl bez obav napadnout toho největšího Brachiosaura, nebo toho nejnebezpečnějšího Stegosaura a ze zad by mu nesměly vyrůstat podivné končetiny s plachtou. Samice však takové obří velikosti nedosahovala, byla ještě velmi mladá, ale na nebezpečnosti jí to neubralo.

Samice zvedla hlavu a zavětřila, ucítila spoustu kořisti a téměř žádné masožravce v přílišné blízkosti, to jí trochu uklidnilo. Však už se rozverných mláďat nemohla dočkat a neustále očichávala hnízdo.

V hnízdě leželo pět vajec, která se svou velikostí mohla rovnat s vejci těch největších býložravců. Jedno vajíčko se pohnulo a na jeho skořápku cosi zaťukalo. Objevili se malinké prasklinky, kterýma proniklo ven pištění.

Matka okamžitě zbystřila a začala obrovskými drápy opatrně odstraňovat hlínu. Když byla hlína pryč, vykoukla z hnízda malá hlavička. Maličký se rozhlížel a přivítal matku veselým zapištěním. Matka ho očichala a s něžným vrněním se o mládě otřela. Náhle zvedla hlavu a zbystřila, k jejímu nosu dolehl pach cizího zvířete, byl velmi silný. Nebezpečí se blížilo. Matka se zvedla a větřila, ani na vteřinku se od hnízda nevzdálila. Mládě ji jen nechápavě pozorovalo.

Silný řev vyděsil ptáky a odehnal je z jejich hnízd. Z lesa vyšel allosaurus ve svých nejlepších letech, mladý, silný… a hladový. Zpozoroval mládě v hnízdě. Samotné by bylo bezbranné, ale u hnízda stála 12 metrů dlouhá matka a nebyla právě spokojená. Allosaurus se jí velikostí téměř vyrovnal, chyběl mu jen metr a půl. Pochopil, že matka musela hnízdo strážit ve dne v noci dlouhé měsíce, měla by tedy být slabá a vyčerpaná. Přiblížil se k hnízdu, matka neváhala a zakousla se vetřelci do krku. Ten zařval, vykroutil se a útok opětoval. Mládě jen nechápavě sledovalo co se děje, postavilo se na malé nožičky a vyklouzlo z hnízda, ve kterém se o život hlásila další dvě mláďata. Obří ještěři bojovali, ale štěstí bylo na straně Allosaura, matka se brzy vyčerpala a už neměla sílu bránit vejce ani sebe. Dravec se jí zahryzl do krku, silné trhnutí zlomilo matce vaz. Její mrtvé tělo padlo na zem a už se nepohnulo.

Mládě vyděšeně zapištělo a prchalo pryč. Allosaurus nechal matku ležet a přiblížil se k hnízdu, dvě čerstvě vylíhlá mláďata skončila v jeho chřtánu. Poslední dvě zatím nevylíhlá, také nebyla ušetřena. Dravec tyhle tvory znal, věděl, jak jsou nebezpeční a hodlal se jich zbavit. Náhle si uvědomil: Kde je to první mládě? Vydal se po čerstvé pachové stopě a mládě brzy dohnal, vztekle zavrčel a tlama plná ostrých zubů se otevřela. Mládě zděšeně pištělo, uhýbalo a snažilo se schovat, bez úspěchu. Náhle zakoplo a s překvapeným pískotem se z kopce skutálelo do malé jeskyňky. Dole se neohrabaně zvedlo na zadní a pokoušelo se dostat ven, ale stěny byly příliš hladké. Náhle se u východu objevil Allosaurův čumák, poznal, že mládě je tam a východ zahrabal. Pak se otočil, teď už ho žádný z těch tvorů neohrozí. Vydal se zpět k hnízdu, vždyť tam ležela zásoba masa na týden.

Mládě nemělo šanci vyhrabat se. Vydalo se tedy do hloubi jeskyně, byla tma, vystrašeně pištělo a volalo matku, lačnilo po jejím teplém doteku. Kdesi v dálce zahlédl světlo, vydal se k němu, došel do rozlehlé jeskyně, kudy protékala říčka. Vrhl se k vodě a dosyta se napil. Pak ucítil vůni, která ho nesnesitelně lákala. Otvory ve stropě, byly dokonalou pastí na zvířata, spadla do jeskyně a pošla hlady, pro mládě tu byla spousta potravy. Přišel k nejčerstvější mrtvole a zoubky z ní trhal kousky masa.

Jak plynul čas, mladý dravec rostl, v jeskyni měl dostatek vody, potravy, mohl se tu mít dobře, ale neměl. Scházela mu vůně stromů, vůně čerstvého vzduchu, svoboda, teplé sluneční paprsky, scházela mu matka. Často se v noci budil ze zlého snu, vystrašený a osamělý. Neustále ho pronásledovaly Allosaurovi nemilosrdné oči. Snažil se z jeskyně dostat, ale žádný východ nenašel. Po každém pokusu, zůstal smutně schoulený do klubíčka, tolik toužil dostat se ven a naděje bylo příliš málo a ubývalo jí.

Pak ovšem přišel čas, kdy jeskyně začínala být mladému dravci malá a potravy bylo méně a méně. Po osmi letech byl dlouhý 15 metrů a hlavou a podivnými končetinami na zádech dřel o strop. Přišla jeho chvíle, věděl to, teď je čas opustit toto tmavé vězení a spatřit svět venku. Přišel k jednomu otvoru. Začal ničit okolí jámy, aby se mohl dostat ven, jáma byla nakonec dost velká, aby se protáhl. Napjal nohy, skrčil se a prudce se odrazil, mávl přitom končetinami na zádech, vyletěl ze země, jako proud dlouho vězněné vody. Naštěstí dopadl na tvrdou půdu. Šťastně se rozhlédl, cítil vůni vody, cítil vůni lesa, cítil svobodu. Náhle strnul. Nedaleko od něj stál velký a už starý Allosaurus. Okamžitě ho poznal. Tohle je ten, který mu zabil matku a který ho uvěznil pod zemí. Vztek a nenávist začaly proudit jeho žilami místo krve, zařval a vrhl se proti nepříteli.

Allosaurus byl vyděšený. Tvor, kterého se vždycky obával, vyskočil ze země, nedokázal si to vysvětlit. Děsil se toho. Když dravec zařval a vyrazil k němu. Allosaurus zpanikařil a dal se na útěk. Dravec ho však brzy dostihl. Allosaurus se musel postavit na souboj, švihl ocasem a zasáhl dravce do boku, ten zařval a chňapl po něm zuby, ale netrefil se. Dlouho trval boj, a země úpěla pod nohama titánů. Pak mladý dravec ucítil v těle jakési příjemné horko, z nozder unikl kouř. Otevřel tlamu a jeho mocného chřtánu vytryskl proud ohně. Allosaurus zařval, oheň mu spaloval tělo, peklu se nedalo uniknout. Oheň zmizel a místo něj se objevily obrovské bíle zuby. Sevřely Allosaurův krk a trhly s ním. Ozvalo se rupnutí a Allosaurus padl k zemi se zlomeným vazem. Mladý dravec mocně zařval, aby celé údolí vědělo, kdo je tady nyní pánem. Roztáhl mohutná křídla a vzlétl k obloze.

V budoucnu doroste úctyhodných 26 metrů a bude se svou velikostí rovnat těm největším dinosaurům a dožije se vysokého věku.

To je osud prehistorického draka.