Vítejte ve dračím světě

Začíná noc a pomalu se stmívá,
Noc vlky bere, noc vlky svírá.
Začínají výt na ten krásný měsíc,
Za samotného druha na zemi ležíc.

Jdu lesem a slyším jejich vytí,
Vím, jsou tu v kopcích skrytí.
Je to smutný a bolestivý nářek,
Odráží se od koryt temných řek.

Měsíc už vyšel na černé nebe
A jedna hvězda mě cestou vede.
Vede mě k vlkům, ke strašné zkáze,
Nemusím se snažit, zemřu snáze.

Les mi pomalu odkrývá tu jejich tvář,
Celou mě osvítila krásná měsíční zář.
Vlci na mě upřeli svoje modré oči,
Už to vidím, rozeběhnou se a po mě skočí.

Ale ne, oni mi udělají k řece cestu,
A já před mrtvého vlka klesnu.
Uctíme ho všichni tady společně,
Našla jsem pravou rodinu konečně.

Přijali mě mezi sebe, vítána tu jsem,
Proč odcházet, přec krásná je tato zem.
Zůstávám tu, nevrátím se zpět,
V srdci mém je navždy ukryt tento svět.