Dark: HELL Party

HELL Party

* * *

Michaela Macová

Byla to sobota, jako jedna z mnohých, přesto byla výjimečná. Ten den měla téct krev. Pravá, horká, rudá krev, proudící z živého lidského těla. Pro většinu lidí je to hrůzostrašná představa; zde však nadšenci svou krev vidět chtějí, přejí si pocítit bolest plnými doušky svého bytí. Lidé, kteří se nebojí vlastního těla a vlastních pocitů. Kteří spoléhají jen na svou kůži. Byla to předzvěst překročení vlastních hranic. Začínala HELL Party.

Její zaměření však nepřineslo pouze možnost návštěvníkům nahlédnout do tajných zákoutích vlastní i cizí výdrže chtěné tryzny, ale také shlédnutí uměleckého vyžití v oblasti odborně provedené bondage. První, uvítací představení bylo, pro překvapení některých zkušených diváků, vyloženě mírné, když téměř zcela obnažená dívka předvedla svůj jemný tanec baletky, přivázané lany a provazy a vytažené do výše. Nabídla nadšeným pozorovatelům zajímavou perspektivu pohledu a sama se do role dokonale vcítila, ačkoliv se její pokožka pod pevně zajištěnými uzly pomalu zabarvovala do nachové barvy. To však k těmto hrátkám patří a zajisté si ve výsledku nestěžovala.

Také došlo k předvedení fascinujících vlasových kreací a oku ladících neobvyklých oblečků, spadajících do zařazení od fetish po rockabilly, do kterých byly oděny velmi půvabné modelky, zdobené často tetováním a piercingem. Nebyla to však obyčejná módní přehlídka. Představitelky upoutaly pozornost nejen svým vzezřením, ale také zahrály krátkou scénku – zde šlo především o uvolnění a pobavení publika. Možná se někdo z pozorovatelů inspiruje a příští rok bude HELL Party ještě drsnější!

Posléze se podium proměnilo v rozverný dívčí pokojíček. I přesto se nedalo čekat nic příliš něžného, jelikož hodinové ručičky se nebezpečně posunuly k vyvrcholení večera a byl čas na drobnou ukázku toho, co všechno tetovací a piercingové studio HELL.cz může nabídnout. A že toho bylo ještě hodně. Dvě dívky, přicházející na podium, se nám chystaly předvést ochutnávku toho, jak můžou romanticky strávit příjemný večer ti, jímž bolest přináší kromě dalších prožitků také vzrušení. Při takřka kouzelném vzájemném propíchání paží jehlou se publikem mihl nejeden úsměv a rozhodně bylo několik těch, kterým se v hlavě rojily plány na následující večer se svou polovičkou. To, že slečny se zakrvácenýma rukama byly navíc sličné a dokonale vzrušující, čímž přiváděly dav do varu, byl jen dokonalý bonus. Tím však show nekončila a všetečné oko lačného diváka se mohlo připravit na dosud neviděný zážitek. Když se krásná blondýnka ležérně usadila na připravenou pohovku a vlastní rukou ladným a jistým pohybem do vnitřní strany svého stehna zařízla blýskající se skalpel, zdálo se, jakoby hala v tu chvíli přestala dýchat. Ta chvíle ticha naplněná nechápajícími a nevěřícími pohledy všech přítomných. Jakmile si první pramínek krve našel svou cestu po obnažené nožce, lidé konečně uvěřili, že přímo před nimi je prováděna dokonalá skarifikace člověkem na sobě samém; ozval se potlesk, ba přímo jásot a povzbuzování. Stékajících krůpějí přibývalo. Několik jistých pohybů nástroje a nakonec v rekordním čase pod jeho ostřím vykvetla rudá a elegantní květina. Dokonalým důkazem pro ty, jenž nevěří, že překonání bolesti přináší radost, byly momenty, kdy měli možnost spatřit nadšený, spokojený a hrdý výraz hlavní aktérky, která měla více odvahy a sebedůvěry než většina přítomných. Ani to však nebylo všechno, co si dvě krásky pro pozorovatele připravily. Usazeny na pohovce, přišla řada i na druhou vystupující, jakmile se její přítelkyně se stále krvácejícím stehnem chopila jehly s nití. Již bylo možné odhadnout, co se bude dít; a opravdu, po několika krátkých chvílích z úst umlčené dívky vytékala krev a černá nit jistila nepohyblivost rtů. Přítomní svou chválu a euforii dali najevo aplausem a hlasitým voláváním, čímž obdarovali obě dívky tou nejlepší pochvalou za skvěle odvedené představení.

O chvíli později se celý prostor zahalil do šera a diváci byli upoutáni bizarně oděnými aktéry další začínající HELL show. Kromě nejrůznějších hadiček a ne příliš funkční plynové masky toho na sobě mnoho neměli a na publikum to působilo jako skromný náhled do let budoucích. Tentokrát se na podiu nacházelo jen, mnohým známé, křeslo, na které se hned zprvu usadil muž, oddávající se působené bolesti. Postupně mu bylo tělo proťato několika jehlami, po jejichž vyjmutí se spustil zde již dobře známý pach krve, na který publikum reagovalo jako obvykle potleskem a jásotem. Navazovalo osvobození tančící ženy z igelitového pytle; jakmile byla představena veřejnosti, byla obdařena souhlasným potleskem, jelikož její vzezření se stalo dokonalým po poutavém body paintingu. Po jejím uvelebení se do křesla následovalo oblíbené chvilkové probodnutí tváří dlouhými jehlicemi, doprovázené silnými ovacemi. Pro vystupující toto znamenalo buď dokonalou euforickou bolest, kterou si dokázala absolutně užít i dle svého výrazu, anebo naprosté vypuštění adrenalinu do těla, kdy bolest naopak ani nepocítila. Poté konečně přichází to, nač všichni dlouho čekali, něco, čím se HELL Party proslavila – zkušení modifikátoři se chopí silných a tlustých háků, zvedají je do výše, dav začíná jásat více a doprovázející hudba nabírá vrcholu. Znaleckým pohybem je proraženo několik částí dosud nepoškozené kůže mladé ženy; po zajištění nutné bezpečnosti se lana natahují a kůže se napíná – dav šílí, pociťuje společnou horečku, je propojen okamžikem, jenž nelze popsat. Poslední části těla figurantky se odlepí od pevné půdy. Tělo je ve vzduchu, téměř jako by se nic nedělo sedí v prostoru nad hlavami lidí s úsměvem na tvářích. Někteří z přihlížejících možná i pociťujících tu typickou bolest na zádech, ať už z vlastní zkušenosti či dobře vyvinuté představivosti. Všechny oči se upínají vzhůru, kde lidská bytost, navzdory bolesti, důvěřuje jen síle a pružnosti své vlastní napnuté kůže. A ta znovu nezklamala. Po spuštění dolů a vyjmutí háků z těla, se z ran spouští krev, která však dívku nijak netrápí – užívá si před všemi ten slastný pocit překonání sebe sama a obdivné pohledy a gesta lidí, z nichž mnozí na to nemají odvahu ani pomyslet.

Jakmile dochází k narušení integrity lidského těla, respektive kůže – což se při závěsu na háky rozhodně stává, je také nutné znát alespoň částečně lidskou anatomii. Tomuto poznání nám zpočátku posloužily studie nesmrtelného Leonarda da Vinciho, ze kterých mimo jiné vyšla dnešní věda. A také následující show na HELL Party. Nejprve přítomné zaujal alchymista z dob již pominulých, jenž navedl svou pomocnici k propíchání „zajatcovy“ kůže dlouhými jehlami. Na rudé cestičky po lidském těle bylo publikum již z tohoto večera zvyklé. Mučící pokus netrval dlouho a trýznitel se skácel na podlahu, jistě nadšen ze způsobené bolesti. Na scéně se objevily dvě postavy, téměř nahé, objevující svou lidskou dokonalost, snad jako by život na zemi teprve vzniknul. Bylo jim však přichystáno poznání mnohem bytelnější. Zjištění pravé podstaty člověka, pocitu bolesti a jeho zdolání. Oddaně padají na kolena a čekají, zatímco vzrušení dosahuje vrcholu. Ve vzduchu se zalesknou tvarem dobře známé, chladné háky. Kůže na zádech a rukách se propichuje, bolestí zkřivený obličej mladé ženy je dokonalým doplňkem. Po několika málo minutách jsou těla vytažena a zaháknuta do dvou velkých obručí nad hlavami diváků. Skvěle znázorňují slavný Vitruvius, ačkoliv ten dnešní je o mnohé vylepšený. Především o to, že obě visící bytosti opravdu cítí svou existenci. A dav pod nimi také. Souhlasné pískání a skandování nadšenců je spojeno s obdivnými povzdechy. Kůže se po delším napětí začíná prověšovat. Aktéři pravděpodobně pociťují to nejúžasnější vzájemné splynutí. Nádherný výraz ženy hovoří za vše. Opravdu to bolí.

Poslední chystaná show byla příslibem jako obvykle nezapomenutelného ukončení večera. Vše začalo podivně vážně a tiše; dva příchozí muži na sebe nejdříve dlouze hleděli a úklonou se pozdravili. Poté si rituálním způsobem navzájem prorazili záda háky – bez jakéhokoliv hlesnutí a s kamennými výrazy. Mnohým divákům jistě přeběhl mráz po zádech, když bylo znatelné, že hák do zad nejde snadno – a rozhodně se nedalo mluvit o jemné práci. Tím však příprava nekončila. Nemilosrdná ocel projela kůží i na kolenou obou účastníků. Ti byli za záda vytaženi do vzduchu – stále bez mrknutí oka. Další muži v kápích obřadně přivedli další ochutnávačku vlastní krve a bolesti – mladou ženu, celou dobu připravenou opodál, ležící na lavici. Bez úsměvu, bez emocí. Rutina, z které přihlížející mrazí. Do její kůže byly vpraveny tři páry ostrých háků, jeden z nich projel stehny. Žena ležela pod stále ve vzduchu visícími aktéry; pomocníci ji i s lavicí vyzvedli do vzduchu a spěšně připevnili k lanům, která vedla z propíchnutých kolen. A pomalu s lavicí klesají dolů, tak pomalu, že publikum může detailně sledovat postupné napínání ženiny kůže.Visí vodorovně ve vzduchu, důvěřuje svojí kůži i kůži mužů nad sebou, jejichž záda nesou dvojí váhu. A visí. Stovky lidí šílí. Ale oni jen ochutnávají svou již dobře známou bolest, stále bez jakéhokoliv náznaku přecitlivění. Jakmile jsou spuštěni po dlouhých chvílích zpět na pevnou zem, muži si navzájem vyndají háky ze zad a společně vyprostí i ty z kolen; poté se jen sobě ukloní a s úctou odejdou. Šok, překvapení a nadšení z neobvyklého přístupu se šíří davem. Většina je opět potěšena tím, co jim bylo dokázáno – že lidské tělo vydrží všechno. A je na každém, zda bude bolest vnímat jako nebezpečného nepřítele, nebo věrného pomocníka.