Vítejte ve dračím světě
Schyn: Můj život II. Útěk
Ani ne týden potom, co se malá Schynzie narodila dorazili k jejich úkrytu vojáci z ohnivého města. Odvedli Schynziína otce. Matka malé Schynzie odletěla zpět i s ní k nebeským branám do nebeského města draků. Když ale věšla, ihned jí popadli dva draci a odvedli ke králi nebeských draků. Malá Schyn zůstala u brány sama. Pískala a volala mámu, ale ta nepřicházela. Nakonec si pro ní přišel poměrně velký drak. Vypadal mile a Schyn se k němu hned přitulila. Drak se úlysně usmál a dovedl jí na podivné prostranství, kde byli k zemi připevněny provazi a okovy ze železa. Malá Schyn si je prohlížela a začínala dostávat strach. byla ještě velice malá. oproti dospělému drakovy byla velká asi jen jako větší pes. Poskakovala kolem okovů a čekala co se bude dít. Po pár okamžicích se na prostranství oběvilo spousta draků. Schynzie se jich lekla a schovala se za jeden velký okov. Po chvilce jí přece jen zvědavost nedala a vylezla ven. před ní, a kolem ní stálo spousta různobarevných draků, ale žádný z nich neměl tmovou barvu. V davu uviděla i svojí matku a hned k ní běžela, ale pár draků jí zastavilo a položilo jí do takové velké kádě. Přešel král... S hnuseným výrazem pohlédl na Schynzie a řekl: Schynzie Zafira Gasof. Dnes naposld uvidíš svojí matku, protože my nedovolíme, aby někdo tak nečistý...skoro se mi to spětně říká. Mýšenec! Žil tady u nás a dokonce vůbec existoval. Jsi špína našeho rodu a proto budeš bez žádného slitování zničena." Když domluvil, tak se malá Schyn krčila u strany té kádě. Její matka se na to koukala a nebyla se sto pohnout. Král vzal do tlapy velký kopí a namíříl s ním na Schyn ta vypískla a začala plakat. To už její matka nemohla vydržet a skočila na krále a srazila ho k zemi. Hned se na ní vrhli další draci, aby jí přitiskli k zemi. Její matka vykříkla: "Leť Schyn , leť já si tě najdu!" Schyn se nechtěla pohmnou, Chtěla své matce pomoct, ale potom na ní matka zařvala a Schynzie se z leknutím odrazila a vyletěla do vzduchu. letěla pryč co nejdál od Nebeských bran. Když konečně dorazila na zem, tak se svalila a ztratila vědomí. To bylo poprvé kdy letěla. Byla noc. Schynzie stále ležela na zemi skoro nedýchala. Tu jí někdo hcytil do velkých chlupatých hlav a někam jí nesl...