Vítejte ve dračím světě

Nohama pevně na zemi,
s nebem nad hlavou,
zkouším chytat realitu,
nudnou, kluzkou, svéhlavou.

Nebe mě však táhne, láká,
a šumot křídel zní,
šumot křídel,
nereálných?,
kdesi v hlavě, v pozadí.

Sama sobě utíkám,
(možná...)
halím mysl v pestrý šat,
jsem blázen as,
snad není to jen blud,
nezlobte (se na) mě,
nemám na Vás čas.
Právě odlétám.