Vítejte ve dračím světě
Liren: Poslední let
poezie, 23.03.2008
Je den krásný,
jako žádný jiný je jasný.
Ale pro mě se svět boří,
mé srdce smutkem hoří.
Ke slunci vzhlédnu,
vítr mi do očí zafouká.
Sklopím hlavu a vzlétnu,
nic už pro mě cenu nemá.
Letím,musím pryč
ale kam?
Vidím oceán a vím,
ža klid najdu jenom tam.
Vrhnu se dolů,
do vln modrých.
Hloub a hloub,
do hlubin temných.
Topím se a hladinu už
nevidím.
Ale nemám pro co žít,
vím že zemřít musím.
Šedá záclona se mění v
stříbřité sklo.
Vidím to, po čem mé srdce
toužilo.
Břehy bílé, kraj zelený,
za ranního rozbřesku.
Tam letím nic mě nezastaví,
tam je ten ráj bez blesků.