Vítejte ve dračím světě

Věčnost

Když vítr vane a bouře začíná,
já schovám se k tobě, lásko má jediná.
Když moře zuří, já cítím tu emoci,
Né, nikdy už více, není mi pomoci.

Srdce mé propadlo, jedině očím tvým,
Po ničem jiném, více již netoužím.
Stačí mi úsměv, na tvých sladkých rtech,
cítit tvou vůni a slyšet tvůj klidný dech.

Chtěl bych tě sevřít, zas ve svém náručí,
držet tě pevně, u sebe v bezpečí.
Osud však nepřeje, ty mizneš mi zas,
má láska však hodlá, přetrvat čas.

Jako vlk hledám, svit svého měsíce,
let budu čekat, klidně i tisíce.
Než mračna černá, opět se rozženou,
a já snad spatřím, tvář tolik touženou.

Do temnot bez slunce, padl jsem sám,
plamínek naděje, však sebou mám.
Zde vyčkám, všechen svůj čas.
než zhasne plamen, či vrátíš se zas.