Vítejte ve dračím světě

Promarněná šance

Ty pryč jsi mi odlétla
a v duši mé zůstaly stíny.
Já chtěl aspoň jedinkrát,
spojit své rty s těmi tvými.

Však mračna jsou hustá,
z nich sype se sníh.
a místo tvých boků,
já v rukou mám líh.

Tvé něžné doteky,
tvůj zvonivý smích,
zůstávaj hluboko,
ve vzpomínkách mích.

Oči se kalí,
já nemohu dále,
však tvůj ostrý obraz,
se mnou je stále.

Tak pořád dokola,
zde kde jsem tě měl.
Vracím se křičím,
jak moc bych tě chtěl.

Přát si však nestačí,
do tmy se propadám.
celé své neštěstí,
zítra si znovu dám.