Vítejte ve dračím světě

Odraz zrcadla

Stojím před zrcadlem, v zrcadle odraz,
Dívám se na sebe, na smutný obraz.
Stojím před zrcadlem, zas tam jsem sám,
A oči červené, jen kvůli Vám.

Modlím se k bohům a křičím do nebe,
ať vrátí tě zpět ti zrádní andělé.
Ať smrt mi tě vydá, tak zní mé přání,
Co jen si počnu, bez tebe paní.

Tu odraz v zdrcadle, matně se zachvěje,
Je to snad zázrak, či pouhé naděje.
Za mnou teď stojíš, jemně mě objímáš,
Má drahá paní, ty se mi snad jen zdáš.

Líbáš mně na krk, já cítím tvůj horký dech,
Mám strach se otočit, že zmizíš jak stín na zdech.
Bojím se pohnouti, bojím se něco říct,
Nechci tě zas ztratit, světem se sám zas vlíct.

Slyším tvůj hlas, cítím tvou vůni,
Né tohle není sen, díky všem z hůry.
A pohledy v zrcadle měkce se střetnou,
ta slůvka miluj mě beze slov řeknou.

K tobě se otočím, však vše se rozplývá,
Chci tě tu udržet, ruka má proplouvá,
místama, ve kterých předtím jsi stála,
Však nikde nic, jen láska si hrála.

Tak hroutím se do kolen, v očích mám slzy.
Zas měl jsem tě u sebe, však zmizelas brzy.

Mé srdce krvácí, v kusy jest trháno.
Umírám bolestí a už je dohráno.

Život svůj zavrhnu, bez tebe nechci žít,
Jediné co bych rád, bolest už necítít.
Jen němně spočinout, s tebou v tvém hrobě,
Na věky věků, připoután k tobě.