Vítejte ve dračím světě

Dávno ztracené:

Už je to dávno, snad několik let,
kdy tvé oči tavili v srdci mém led.
Už je to dávno, však pro mě včera,
kdy byla jsi se mnou, mě chyběla slova.

Už je to doba, kdy znal jsem tvé teplo.
tam někde v nitru, cosi jen kvetlo.
Už je to dlouho, kdy chtěl jsem ti říct.
Miluj mě, já nechci už nikdy nic víc.

Už je to dávno, co stratil jsem šanci,
říct ti co cítím, tak zkazils to přeci.
Už je to minulost, kdy cestu jsis zvolila,
už je to pryč, mé srdce tím zlomila.

Šla jsi si za svým, já zůstal stát,
srdce své na dlani, co chtěl jsem ti dát.
Čas nakonec vyléčí, prý všechny rány.
Zbydou však po nich, hluboké šrámy.

Ty pryč jsi mi zmizela, mě nezbylo nic.
Teď opět tě vídám, co měl bych však říct?
Srdce mé krvácí, já planu touhou.
očím tvým podléhám, myšlenkou pouhou.

I po té době, mé srdce je jen tvým,
pro tebe jedinou, i život zahodím.
Snad najdeš v srdci, to co jsem našel já.
pak snad všechno půjde, tak jak jen jíti má.