Vítejte ve dračím světě

Anděl
Nad letní krajinou, snášel se sníh,
květiny vadli, a život v nich,
skomíral chladem, jenž pohltil svět
a peřím bělostným, vánek vál hned.

Tiše ho rozfoukal, po širokém okolí,
andělské peří, kapkami střísněný.
Kapkami rudými, nejdražší z tekutin,
Život se vytrácel pod mrazem ukrutným.

Z celého okolí, zběhla se zvěř,
k andělu skloněná, stála tam věř.
A tenhle svět, konci se blížil,
jak síly ztrácela a chlad jen sílil.

Pak její hruď, zvedla se naposled.
Křídla se zachvěla, krev zmrzla jí v led.
A srdce přestalo, navždycky bít,
její svět zmrznul, bez ní, nemoh dál žít.