Vítejte ve dračím světě

1. ~ V řetězech

,,Jak bych Vám to řekl. Stalo se to, zrovna když jsem letěl nad lesem..." řekne drak. Do řeči mu ale vsoupí generál.

,,Jakým lesem?" zeptá se ostře.

,,No to přece víte, když jste tam našli to mrtvé tělo, ne?" opoví s úsměvem drak. Úsměv mu však rychle zmizí, když dostane další ránu železnou tyčí.

,,Takhle laskavě s generálem nemluv, nebo dostaneš další!" vloží se do toho stráž.

,,Děkuji, Reime." řekne generál a stráž se ukloní. ,,Nyní ale z tebe musíme dostat co nejvíc informací, příšero. Tak nám řekni, co jsi viděl."

,,No... Zrovna jsem si chtěl dát jeden let nad Tyfolami, ale vítr mi nepřál, tak jsem místo do hor letěl k lesům. Vše se zdálo normální, když jsem zaslechl křik. Jelikož mám docela dost dobře vyvinutý sluch i čich, poznal jsem sténání a pach krve. Rychle jsem obrátil (zase) směr a letěl se podívat, co se děje. V tom jsem uviděl vás, jak se sbíháte kolem krvavého těla a zkoumáte ho." dokončil drak jedním dechem zkrácené vyprávění.

,,Více jsi neviděl, draku?" zeptal se generál se značnou dávkou zvědavosti.

,,No na mou duši!" řekl.

,,Jestli teda nějákou duši máš...“ zamumlal si pro sebe generál. Drak ho však slyšel a zamračil se.

,,Inu, odveďte tu stvůru někam, ať už nám tady nezapáchá!" náš drak potichu zavrčel, ale vztek z něj nevyprchal. Nic klíčového neviděl a nic víc neví, že se generálovi vojáci kolem mrtvoly sbíhali... Hmm.

Po hodinové cestě na slunci už začali vojáci sténat, že chtějí napít a jíst. ,,Vodu... Vodu....!"

,,To toho teda moc nevydržíte, holomkové. Na co si hrajete?"

Reim chtěl popadnout z vozu železnou tyč, aby draka za drzost uhodil, jenže si vzpomněl, že jí vyložili asi před půl hodinou kvůli zátěži, aby mohli zrychlit tempo. Zaťal své velké dlaně v pěst a zamračeně se táhl dál. Mezitím se mu drak v duchu vysmíval.

Ty hlupáku, myslíš, že mi vadí nějáké řetězy, rány tyčí...? Já jsem drak Geriow, a nebude mi rozkazovat nějáký panáček...! Drak ale zapomněl své myšlenky uzavřít před myšlenkami ostatních, a všichni se na něj s obavami podívali. Těkali pohledem z Geriowa na Reima. Reim ale už povolil ruce z pěstí a s klidem si šel dál, jako by se nic nestalo. Ostatní vojáci se s podivem otočili zpátky a bezduše šli dál s pohledem zabořeným do země a s batohy na zádech.

,,A kam že to vlastně jdeme...?“ zeptal se neopatrně jeden z vojáků.

,,Drž hubu a šlapej, nebo ti dám i náklad támhle Sleea!“ vyjel Reim. Mladý voják se podíval na zmíněného Sleea. Sleeo byl dvacet let starý muž, který rostl více do šířky než do výšky. Měl velkou sílu, což bylo pěkně vidět. Jinak by ho ani do armády nepřijali, kdyby neměl sílu. Byl výjimka. Do armády se obvykle přijímají jen mrštní a rychlí muži od 25 let, ale oddíl strážce/bojovníka Reima potřeboval nosiče, který by unesl více nákladu na cestách než ostatní muži v oddíle. Takže byl Sleeo docela vypasený tlouštík, který obvykle s největším nákladem chodí až na konci průvodu.

,,N…Ne, u-už bu-budu m-mlčet, p-pane.“ Vykoktal voják a radši pokračoval v chůzi.

2. Cesta do Tyfol

Sssss... Za tohle zaplatíš, Reime...

,,Už jsme tady, veliteli Reime!" ohlásil v pozoru voják, který celou dobu vedl výpravu a navigoval.

,,Hmmm, děkuji za výborné vedení těchto...Chmm, nul." odpověděl Reim a kopl posledního opožděnce do slabin. Ten zasténal a pospíšil si. ,,Vždycky je někdo poslední..." zamumlal si potichu. ,,Tak si dávej bacha, aby jsi to nebyl ty!" odpověděl nečekaně Reim, ale už opovážlivce netrestal. Ten šel raději Reimovi z očí úplně. Z jeho odpovědi mu naskočila husí kůže.

,,Dál už Vás vést nemohu, předrahý Reime."

,,Ale povedeš." odpověděl se zlomyslným úsměvem Reim vojákovi navigátorovi. Ten se mu také radši klidil z očí.

V jedné části průvodu bylo trošku přecpáno. To asi proto, že zrovna tam Reim neviděl, a to vojáci věděli moc dobře. V té tlačenici byl i jeden voják, Ashew se jmenoval. Hodně

se zajímal o draky, rád je studoval v knihách a posledních pár dní měl pořádné štěstí, že se mohl potkat s Geriowem. Byl to velmi statný muž, těžko se mu Reim vyrovnával v jeho síle.

Reim byl trošku starší, nicméně 43 let není nijak moc, a v těchto letech mívají lidé už "trochu" více zkušeností než mladíci honící se za dobrodružstvím. Reim byl nižšího vzrůstu, ale ani inteligencí nepřetékal. Stačilo né zrovna trošku podlézat generálovi a stal se z něj vůdce oddílu, který se právě žene do Tyfol s drakem.

,,Tak hejbněte kostrou, vy lemry jedny chlupatý!" zaječel Reim a hadovitě se připlížil k jednomu z vojáků, kterého stihl nakoplnout do zadku. Reim momentálně neměl nic na práci. Šli už celé dny a horké ovzduší se pomalu měnilo v ledové, jak se blížili do hor Tyfol.

Drak Geriow se začal zničeho nic vrtět a vypadal čím dál tím víc znepokojeně.

,,Co se děje tomu monstru, Ashewe?" zeptal se (překvapivě) Reim mrzutě.

,,Pane, Geriow něco vycítil."

,,Nešije na nás boudu? Já jen jestli nás nepodvádí, aby se dostal z řetězů."

,,Ne, pane. Jeho tep je zrychlený a podobně. Nepodvádí. Při výslechu, co jsem tak slyšel od vyprávění vašeho kolegy, který vchod do výslechového stanu s vaší pomocí pečlivě hlídal, Geriow říkal, že zrovna se prolétal nad Tyfolami, což je fakt jedna, který znamená, že Tyfoly zná jako svoje boty, a dál říkal, že nevál dobrý vítr. To znamená jediné: blíží se bouře. A bouře v Tyfolech není žádná sranda, pane..."

,,Moc mluvíte a málo děláte. To, co právě říkáte, jsou jenom teorie, kterýma se nebudu řídit, jen proto, že máte nějáké podezření. Jdeme dál. Jsem naplno přesvědčen, že tohle je ta správná volba. Jít dál. Geriowa odvedeme do laboratoře jednoho mého velmi dobrého přítele, který ho rozpitvá a provede rozbory. Náš oddíl tam může přespat, než se bouře přežene. To je ale jen pro případ nouze. Mé zkušené smysly odhadují, že tahle velká sněžná bouře buď nebude, protože je to jen slabý větřík, a nebo bude, ale až za přesně sedm dní. Takže se nemáme čeho bát. Drak nám neublíží, bude použit pro vědecké účely a bouře možná ani nebude. Díváte se na to moc skepticky, Ashewe."

,,Pro vědecké účely? Jaké? Drak nesmí zemřít jinak než přirozenou smrtí, a v tomhle případě by to bylo ještě cca 670 let...!"

,,Moc se ptáte a málo chodíte." odsekne Reim a zrychlí krok.

Ashew si začne myšlenkami povídat s Geriowem.

Geriowe, chystají se tě zabít, rozpitvat. Co budeme dělat...?

Sám nevím, Ashewe. Můžeme utéct. Ale jedna věc je jistá. Všichni tu zahyneme, jestli se ihned neobrátíme a nepůjdeme pryč z těhle proklatých hor. Ta bouře bude. Vím to. Smysly toho mrzutého blázna jsou oproti mým slabé, jeho zkušenosti s bouřemi v Tyfolech jsou také na nule. Je to beznadějné. Řetězy jsou z látky tvrdé jako diamant a přetrhnout nejdou ani náhodou.

Aha, tak to jsme v háji. Je nějká naděje? A kolik času zbývá do bouře?

Do bouře tak jedna hodina. Vítr už sílí. Naděje je, ale tak pětiprocentní. Musíme se schovat do mé skrýše, ale do té je to daleko. Leda že bych letěl. Jenže okovy jsou příliš těžké na to, abych je uzvedl.

Aha.

Ashew ukončil konverzaci s Geriowem poměrně rychle. To už přemýšlel, jak se dostat pryč z moci tohohle... Mrzáka. Jenomže Reim má velké slovo a zrada se trestá zbičováním...